Lekce 4

Problém identity

"Kdopak jsi?" řekl Houseňák.

Nic Carter, v poctě pojednání Thomase Nagela o stejné otázce v souvislosti s netopýrem, napsal vynikající článek, který se zabývá otázkou: Jaké to je být bitcoinem? Brilantně ukazuje, že otevřené, veřejné blockchainy obecně, a Bitcoin zvláště, trpí stejnou hádankou jako Théseova loď: který Bitcoin je skutečný Bitcoin?

“Uvědomte si, jak málo odolné jednotlivé komponenty Bitcoinu jsou. Celá programová báze byla přepracována, pozměněna a rozšířena tak, že se sotva podobá své původní verzi. […] Registr toho, co kdo vlastní, tedy samotná účetní kniha, je prakticky jediným trvalým rysem sítě […]

Abyste mohli být považováni za skutečně nezávislé na vůdci, musíte se vzdát snadného řešení, které spočívá v tom, že existuje subjekt, který může jeden konkrétní chain označit za legitimní.” Nic Carter

Zdá se, že rozvoj technologií nás stále nutí brát takové filozofické otázky vážně. Dříve nebo později budou samořízená auta čelit reálným verzím tramvajového dilematu a budou nucena činit etická rozhodnutí, na kterých životech záleží a na kterých ne.

Kryptoměny, zejména od prvního sporného hard forku, nás nutí přemýšlet o metafyzice identity a dospět ohledně ní ke shodě. Je zajímavé, že dva největší příklady, které jsme dosud zažili, vedly k rozdílným odpovědím. Dne 1. srpna 2017 se Bitcoin rozdělil na dva tábory. Trh rozhodl, že nezměněný chain je původní Bitcoin. O rok dříve, 25. října 2016, se na dva tábory rozdělilo Ethereum. Trh rozhodl, že originálním Ethereem je naopak ten změněný chain.

Budou-li řádně decentralizovány, budou muset být otázky paradoxu Théseovy lodi zodpovídány neustále, dokud budou tyto sítě pro přenos hodnoty existovat.

Bitcoin mě naučil, že decentralizace je v rozporu s identitou.

    Hlouběji králičí norou