Lekce 10

Hodnota

Ale to k ní zvolna hupkal zpátky Bílý Králík a starostlivě se rozhlížel, jako by byl něco ztratil...

Hodnota je poněkud paradoxní a existují různé teorie, které se snaží vysvětlit, proč si určitých věcí ceníme více než jiných. Lidé si tento paradox uvědomují již tisíce let. Jak napsal Platón ve svém dialogu s Euthydémem, některých věcí si ceníme proto, že jsou vzácné, a ne pouze na základě jejich nezbytnosti pro naše přežití.

“A jsi-li rozumný, dáš stejnou radu i svým žákům, aby se nikdy nebavili s nikým jiným než s tebou a mezi sebou. Neboť vzácné je to, Euthydéme, co je drahé, zatímco voda je nejlevnější, i když nejlepší, jak pravil Pindaros.” [Platón]

Tento hodnotový paradox vypovídá něco zajímavého o nás lidech: zdá se, že věci hodnotíme na subjektivním základě, ale podle určitých nearbitrárních kritérií. Něco pro nás může být cenné z různých důvodů, ale věci, kterých si ceníme, mají určité společné charakteristiky. Pokud můžeme něco velmi snadno okopírovat nebo pokud je to přirozeně hojné, nepovažujeme to za hodnotné.

Zdá se, že si něčeho ceníme, protože je to vzácné (zlato, diamanty, čas), obtížně nebo pracně vyrobitelné, nelze to nahradit (stará fotografie milované osoby) nebo je to užitečné tak, že nám to umožňuje dělat věci, které bychom jinak dělat nemohli. Případně se jedná o kombinaci těchto faktorů, jak je v sobě kombinují například velká umělecká díla.

Bitcoin je všechno výše uvedené: je extrémně vzácný (21 milionů), stále obtížněji se vyrábí (půlení těžařské odměny), nelze ho nahradit (ztracený soukromý klíč je navždy pryč) a umožňuje nám dělat některé docela užitečné věci. Je to pravděpodobně nejlepší nástroj pro přenos hodnoty přes hranice, přičemž je prakticky odolný vůči cenzuře a konfiskaci. Navíc je to suverénní úložiště hodnoty, které umožňuje jednotlivcům uchovávat své bohatství nezávisle na bankách a vládách, abychom jmenovali alespoň dva příklady.

Bitcoin mě naučil, že hodnota je subjektivní, ale není nahodilá.

    Hlouběji králičí norou